Život...
No jo no, takový je prostě život. Jak se zpívá "Jednou jsi dole, jednou nahoře". A řeknu Vám - je to pravda. Když se člověk snaží jak kr*pl, aby měl život pěknej, po čase stejnak zjistí, že je to na nic, protože se mu hroutí celej svět. A když se snažíte o život přijít, je to přesně opačné a zjistíte, že byste vlastně nedokázali nežít.
Jenže proč to tak je? To asi nikdo z nás neví. Pokaždé se nám stane to co se stát nemá a jen málokdy něco přeci jen pěkně vyjde. A jak proti tomu bojovat? Cotak trošičku "optimismu" a menší úsměv na tváři? Vždyť s tím jde všechno líp.